Jak na mentální trénink I.
V knize "Sport psychology for cyclists" autoři Dr. Saul Miller a Peggy Maass Hill jako moto k jedné kapitole používají sókratovské heslo "Poznej sám sebe."
To je ale jen začátek. Logicky pak následuje: "Překonej sám sebe", a je jedno jestli máš vstát z gauče a vůbec na kolo sednout, nebo jít do deště trénovat VO2max intervaly.
Co se tím vlastně říká? Co v tomto případě člověk vlastně překonává? Sám sebe, nebo limity dané mu přírodou, bohem, či jinak? U fyzického výkonu brání organismus sebedestrukci různými nepříjemnými pocity bolestí, vyčerpaností. Tato varování říkají, zpomal, zastav, pozor, nemuselo by to dobře dopadnout.
Běžně člověk opravdu zpomalí, zastaví. Nemusí to tak ale být. Má ještě jednu možnost, nedat na smysly, ale obrátit se ke svému rozumu a s jeho pomocí překonat sám sebe, nebo lépe řečeno limity, které má nastavené a je jedno kým, nebo čím.
Na podzim, pro vás připravíme seminář na téma: "Vhled do mentálního tréninku".
Dr. Michele Ferrari: "Coaching is Art"
Při hledání nových poznatků jsem v létě 2003 narazil na stránky 53x12.com. Neaktualizované fungují dodnes, je tam spousta zajímavých věcí z cyklistické teorie i praxe. Vedoucí celého projektu a hlavní mozek byl Dr.Ferrari, který zde nabízel on-line vedení tréninku. Celý projekt teprve začínal, cena byla velice příznivá a mohl jsem začít trénovat. První a každé 4 týdny byl test. Jezdil jsem ho do 7 km kopce, měřil čas a průměrné tepy. Druhý den po zapsání do on-line formuláře přišly hodnoty VAM (nastoupané metry za hodinu) VAM na anaerobním prahu, tepové rozmezí pro tréninkové zóny a optimální převod pro zajetý čas. Zóny byly čtyři: lento, medio, soglia a super soglia, která se trénovala jen vyjímečně.
Čas v kopci se přepočítával na vteřiny. Po prvním testu mi odepsal sám Dr. Ferrari a doporučoval převod 39x15. Cože! Co to je za hloupost? No, jo, špatně jsem udělal převod na vteřiny a vyšel z toho čas úplně jiné výkonnostní kategorie. Když jsem s omluvou poslal správně přepočtený čas, dal mě na starost svému synovi Stefanovi, který se staral o loudaly mého formátu.
Každý týden jsem poslal jak se cítím, jaké závody pojedu a podle toho přišel trénink na dalších sedm dnů. Trénoval jsem s nimi dvě a půl sezony. Byla to doba kdy mi to jezdilo nejlépe, byl nejhubenější. Při závodech jsem se pohyboval v rychlých skupinách, ze kterých jsem neodpadal kvůli výkonnosti, ale kvůli technice, zbytečně jsem brzdil, nechával si větší odlepy, prostě se při větších rychlostech bál.
On-line tréninkový systém Dr. Ferrariho nebyl úspěšný jen u mě. Klienti z celého světa se hrnuli, cena rostla. Na sezónu 2006 mi už slevu nedali a tak naše spolupráce skončila. V průběhu let jsem se několikrát snažil tréninky zopakovat, ale bez výrazného úspěchu.
Data, grafy, čísla
Papír mi vydržel zhruba deset let. Mezitím jsem zkoušel různé tréninkové metody a systémy. Zkoušel placené trenéry (vždy když měli slevu), kupoval v akcích jejich tréninkové programy, četl knihy a vše skládal dohromady.
První test
Tady před třiceti lety začíná pokus o periodizaci a strukturováný trénink na základě Conconiho testu.
svůj text...
